ČLOVĚK V PREHISTORII - Velká encyklopedie pro zvídavé holky a kluky

Předkové prehistorického člověka se objevili v Africe před více než 6 000 000 lety!  My lidé nepocházíme z opic, nýbrž jsme také primáti, jejich příbuzní... Předtím, než naši planetu obydleli lidé (Homo sapiens), existovalo více než dvacet druhů hominidů (primátů, kteří již chodili po dvou). Spolu s touto knihou objevíš, jak se vyvíjeli a jak vlastně žili lidští tvorové v různých obdobích prehistorie. Můžeš si také vychutnat SPECIÁLNÍ PŘILOHU, kterou jsme pojmenovali "Chceš být pravěkým člověkem?". Nachází se na konci knihy a naučí tě, jak se úplně zblízka a prakticky seznámit se životem, jaký vedli naši pradávní předkové. 

Báječná příručka pro všechny malé zvědavce

Autor: Erica Carracedo

Velká, barevná encyklopedie poskytne milovníkům dávné minulosti spoustu informací. Děti se dozvědí, jak se vyvíjel člověk během pravěku.

Nejdříve jako filmový pás děti poznají jednotlivá období – prvohory, druhohory, třetihory – tam je ukázáno, proč vyhynuli dinosauři. V knize jsou dále příbuzní člověk – různé druhy opic, ze kterých se vyvinul. Naši předkové se oddělili od linie šimpanzů, kteří jsou také lidem nejpodobnější, jejich geny jsou nám podobné z 90 %. Šimpanzi ale nemají nos, mají delší ruce než nohy a jejich schopnost úchopu předmětů není tak dobrá jako u člověka.

První lidé na Zemi byli tzv. hominidé, jejich kosterní pozůstatky se našly v Africe. Jako první druh je znám Australopithecus. V Africe našli lebku ženy, kterou pojmenovali Lucy podle známé písničky The Beatles Lucy in the sky with diamonds. Australopithecus se dožíval zhruba 25 let, dost často ho sežral tygr šavlozubý nebo spadl ze stromu, jak se to stalo právě Lucy. Pil dešťovou vodu.

Další v pořadí je Homo habilis – člověk zručný. Jednou se řízl o ostrý kámen, tak pochopil, že mu to pomůže při porcování zvířat. Začal vyrábět jednoduché nástroje. Žil už ve skupině a bránil se klackem. Homo erectus (člověk vzpřímený) objevil oheň a začal ho používat. Začal jíst pečené maso, napichoval kousky na klacek a pekl to (takové pravěké špízy). V roce 2003 byly na ostrově Flores v Indonésii objeveny pozůstatky pravěkých lidí, velkých pouze 1 m. Začalo se jim říkat hobiti podle slavné Tolkienovy knihy. Neví se jistě, o jaký šlo druh.

Evropského původu pravděpodobně byli neandrtálci, měli světlé či zrzavé vlasy a pihatou pleť.  Bydleli v jeskyních, oblékali se do kůží a uměli zapalovat oheň. Žili v klanech cca o 14 lidech. Neandrtálci už zřejmě používali řeč. Lovili soby a z jejich paroží si vyráběli zbraně.

Tato vývojová větev však vymřela nebo splynula s Homo sapiens (člověk moudrý), která pokračovala k člověku dnešního typu. Tito lidé začali sbírat rostliny a různé plodiny. Malovali různá zvířata na stěny jeskyní, nejznámější jsou malby v Altamiře. K výrobě černé barvy se používalo uhlí; červené a žluté tóny se získávaly z oxidu železitého (hematit), zatímco bílá z kalcitu. Materiál se drtil a míchal s vodou, zvířecím tukem nebo krví, aby vznikla pasta, ta se pak nanášela na zdi. Dokázali si již ochočit zvířata. Homo sapiens měl již vyvinutý mozek a dokázal používat abstraktní myšlenky a dorozumíval se již řečí jako my dnes. Kniha také ukazuje, jak se mozkovna rozvíjela, jak se zvětšovala její kapacita, najdeme tam k tomu i názorné obrázky.

Kniha také řeší jednotlivá období vývoje člověka podle toho, které předměty vyráběl a používal. Nejdéle trvala doba kamenná, bylo to 2,5 milionu let. Děti si mohou udělat pokus – svázat prsty – palec a ukazováček a zkusit něco vyrobit, pochopí, že úchop byl pro pravěkého člověka velmi důležitý. Mohou také zkusit nasolit potraviny, jako tomu bylo v neolitu.

V době bronzové se objevila první města, lidé začali používat kov, nejdřív zlato, pak měď, později bronz, v době železné pak i železo. Lidé stavěli lodě, zapřahali dobytek. Budovali také obrovské stavby, jako např. pyramidy. Objevují se různé typy písma.